Recenze: Rollei 35AF

Text recenze

Rollei 35AF je plně elektronický kinofilmový fotoaparát s vintage fasádou a moderními funkcemi. Některé z prvků (např. vkládání a posouvání filmu) ale zůstaly beze změny, uživatelé si tedy můžou užít klasické navíjení filmu - k tomu se dostaneme hned v úvodu recenze. Rollei 35AF využívá jednu CR2 baterii, která je běžně k dostání. Bez baterie nelze posouvat film a mačkat spoušť, narozdíl od starších Rollei 35 mm modelů je tedy nutné ji ve fotoaparátu mít. Fotoaparát disponuje objektivem s ohniskovou vzdáleností 35 mm a rozsahem světelností f/2,8 - f/16. Na objektivu nenajdete manuální zaostřovací kroužek, ostřit lze pouze s pomocí autofokusu, který aktivujete namáčknutím tlačítka spouště.

Konstrukce a design Rollei 35AF

Zatímco předchůdce Rollei 35 SE vypadá opravdu miniaturně, nový Rollei 35AF už je o něco objemnější. Stále ale s rozměry 104 x 75 x 56 cm působí velmi kompaktně a "kapesním testem" projde bez problémů, pokud byste ho tedy nemínili nosit v kapse dámských džínů. I s baterií navíc váží pouhých 265 gramů oproti mosaznému Rollei 35 SE s 336 g.

Vzhledově je novinka opravdu povedená, retro design umocňují kovové části v horní a dolní části fotoaparátu a prostřední pruh z koženky. Trochu lacině vypadají ovladače na obou stranách objektivu, které jsou viditelně plastové. Otáčení vnějších koleček (clona a čas) je o něco tužší než u Rollei 35 SE, kde kolečka kladou odpor tak akorát. Vnitřní kolečka se dají špatně otáčet na obou fotoaparátech, mají ale jen informační funkci a nemusíte je používat. Na jednom z nich můžete nastavit počet snímků a na druhém typ filmu, abyste nezapomněli, jaký film zrovna máte ve fotoaparátu. Objektiv se u nového Rollei 35AF nedá zasunout ani vysunout, je upevněný v jedné poloze.

Na horní straně fotoaparátu najdeme páčku pro posouvání filmu, malé okénko s indikátorem expozice/počtu nafocených snímků a ovladač pro zapnutí fotoaparátu, výběr režimu s bleskem nebo bez blesku a nastavení ISO. Fotoaparát je vybavený čtečkou DX kódů, ale je dobré si před focením hodnotu ISO zkontrolovat. Výhodou oproti automatickým point and shoot fotoaparátům je možnost změnit hodnotu manuálně, což umožní film v případě potřeby podexponovat nebo přeexponovat (push/pull). Uprostřed ovladače pro zapnutí fotoaparátu se nachází spoušť.

Vkládání a posouvání filmu

Rollei 35AF si zachovává původní design, který nemá zadní dvířka, ale vysouvá se celý spodek fotoaparátu. Vkládání filmu chce trochu cviku, návod totiž radí provést kroky v pořadí 1) vložení kazety, 2) zaklapnutí klapky, 3) zastrčení začátku filmu do špulky, 4) navinutí, nakonec jsem ale nejdříve film zastrčila do špulky, kousek navinula a až poté ho upevnila klapkou, což mi přišlo logičtější. Fotoaparát musíte mít při vkládání filmu zapnutý, abyste mohli špulku pootočit do správné polohy a začátek filmu uchytit natažením páčky. 

Páčka na posouvání filmu mě ze začátku znejistila, vydává totiž zvuk, jako kdyby se film uvnitř zadrhával. Nic takového se ale nestalo a převinutí filmu zpět do kazety proběhlo bez problémů. Výrobce upozorňuje, že je potřeba páčku vždy posouvat až tam, kam dovolí, jinak by mohlo dojít k překrývání snímků - člověk by měl slyšet malé cvaknutí, a tím pozná, že film posunul dostatečně. I kdybyste páčku neposunuli dost, fotoaparát vás nenechá pořídit další snímek, tlačítko spouště se totiž vysune až po správném natažení. Je potřeba si také trochu pohrát se zasouváním krytu po vložení filmu, části fotoaparátu do sebe úplně dokonale nezapadají.

Bylo by pro uživatele jednodušší, kdyby měl fotoaparát tradiční dvířka, na které jsme zvyklí? Ano - je ale možné, že tento design umožnil výrobci zachování kompaktní velikosti fotoaparátu.

Ovládání fotoaparátu a měření expozice

U Rollei 35AF si můžete vybrat, jestli nastavíte clonu i čas podle sebe, anebo zvolíte pouze clonu a čas necháte fotoaparát dopočítat. Nejrychlejší čas, který jde nastavit, je 1/500, což je celkem běžné pro tento typ fotoaparátu - znamená to, že si musíte dávat pozor na příliš jasné scény, zvlášť protože na objektiv nejdou nasadit ND filtry. Pokud vyberete clonu i čas, malý kulatý indikátor napravo od spouště vám ukáže, jestli je scéna správně naexponovaná. Zobrazí se buď indikace OK anebo kolečko se symboly plus a mínus, ze kterého navíc poznáte i to, jak moc je scéna podexponovaná nebo přeexponovaná. Můžete proto rychle odhadnout správný čas bez toho, aniž byste museli otáčet kolečkem po kouskách a čekat, kdy se objeví indikace OK.

V tomto okénku se po stisknutí spouště zobrazí i počet snímků, který jste nafotili. Tato indikace bohužel na mém fotoaparátu nefungovala, číslo se měnilo až s každým druhým snímkem, na konci filmu tedy fotoaparát ukazoval číslo 18, přestože nafoceno bylo 36. Špatné fungování počítadla zmiňovaly i některé zahraniční recenze. Funkční počítadlo sice není životně důležité, je to ale hezký bonus, protože člověk velmi rychle ztratí přehled o tom, kolik snímků už nafotil.

Pokud zvolíte režim A, tedy automatické dopočítání času, nedozvíte se, jaký konkrétní čas fotoaparát navrhuje, jak tomu bývá u zrcadlovek s režimem priorita clony. I v automatickém režimu ale můžete nastavit podexpozici nebo přeexpozici o několik kroků. Fotoaparát umí i dlouhý čas, který nastavíte otočením kolečka do pozice LT (long time), a zvolit můžete časy od 2 do 60 sekund. Při zapnutí fotoaparátu rovnou volíte, jestli chcete fotit s bleskem nebo bez blesku - blesk má dosah 3,5 metru, což je dostatečné např. na skupinové fotky.

Hledáček

Hledáček je pro mě osobně nejslabším místem fotoaparátu, obraz je v něm výrazně zdeformovaný, jako kdyby člověk fotil s 16 mm objektivem místo 35 mm. Linie, které naznačují hranice snímku, jsou hůř viditelné než u předchůdce Rollei 35 SE. Jako pozitivum bych u Rollei 35AF zmínila jen přesnější a neutrálnější barvy v hledáčku, které u Rollei 35 SE směřují do červena. Také je škoda, že měření expozice není viditelné přímo v hledáčku, nemůžete proto zároveň komponovat a při tom nastavit správnou expozici. Vzhledem ke kvalitě hledáčku se nabízí varianta focení "od pasu", v tomto případě můžete ze shora sledovat expozici, jen musíte správně odhadnout střed scény kvůli zaostření.

Spoušť a autofokus

Mačkání spouště na Rollei 35AF není úplně uspokojivé, jak tomu u mnoha filmových fotoaparátů bývá, ale oceňuji, že namáčknutí spouště je změnou v odporu jasně rozeznatelné od domáčknutí, nestávalo se mi tedy, že bych omylem vyfotila snímek bez zaostření. Zaostřování je relativně hlasité, v tichém prostředí byste na sebe určitě upozornili, ale venku nebo ve společnosti se zvuk ztratí. Knoflík spouště zůstane zamáčknutý, dokud páčkou neposunete film na další snímek, snadno tak poznáte, jestli už jste film natáhli nebo ne. Rollei 35AF zvládne zaostřit od vzdálenosti 70 cm a pokud byste byli moc blízko, upozorní vás blikání zelené kontrolky vedle hledáčku.

Fotoaparát disponuje tzv. LiDAR ostřením, které využívá laserové světlo k měření vzdálenosti subjektu: tento typ ostření využívají např. moderní chytré telefony a vyznačuje se spolehlivostí i ve zhoršených světelných podmínkách. Zaostřuje se vždy na střed, ale po namáčknutí spouště můžete fotoaparátem pohnout a kompozici změnit. Ostření opravdu fungovalo bez problému, na celém filmu jsem měla jen 2 špatně zaostřené fotky a obě byly focené skrz sklo. Následně jsem k této konkrétní situaci našla komentář vývojářů, kteří potvrzují, že zaostřovací systém může mít tendenci ostřit přímo na sklo místo subjektu za ním, zvlášť pokud fotíte paralelně ke sklu.

Možnost spolehnout se na zaostřování je důležitá už jen proto, že si správné zaostření nemůžete zkontrolovat v hledáčku. Hledáček má tedy jen jednu funkci, kterou je pomoc při komponování, podobně jako u Rollei 35 SE. U předchůdce navíc musel člověk zaostření odhadovat jen na základě stupnice se vzdálenostmi na objektivu.

Jak Rollei 35AF fotí?

Recenze možná doposud vyznívala lehce kriticky, protože jsem nezmínila tu nejdůležitější věc - jak vypadají samotné fotografie? Odpověď zní, že velmi dobře. Výsledek mě rozhodně pozitivně překvapil, vypíchla bych hlavně kvalitu a světelnost objektivu. Fotografie jsou ostré i při focení na clonu f/2,8, a zdá se, že expozimetr měří přesně. Co se týče ovládání a konstrukce, Rollei 35AF má své zvláštnosti, ale tato malá krabička s "no name" objektivem dokáže vyprodukovat skvělé fotografie.

Pro testovací snímky jsem použila kinofilm Fujifilm 400 vyvolaný procesem C-41 ve FotoŠkoda. Na skenování 35mm a 120 materiálu zde používají odborní pracovníci skener Noritsu HS-1800A.

vyvolání A DIGITALIZACE filMŮ

Rollei 35AF vs Rollei 35 SE

Vzhledem k tomu, že Rollei 35AF následuje design předchozích fotoaparátů, porovnání se zkrátka nabízí. Níže najdete shrnutí hlavních vlastností novinky a modelu Rollei 35 SE. Starší verze Rollei 35mm fotoaparátů nebo některé jiné kompakty můžete sice pořídit v bazaru za nižší cenu než nový Rollei 35AF, co ale nákup z druhé ruky neposkytne, je dvouletá záruka. Záruku bych brala jako důležitý faktor při rozhodování, protože například staré point and shoot kompakty jsou notorické svou poruchovostí, navíc se nedají opravit.

Pořídit Rollei 35AF