Články - Kryštof Korč
Tomáš Mähring: Průvodcování je nejvděčnější práce, jakou jsem kdy zatím dělal
Jeho vášněmi jsou cestování, focení a divoká voda. A všechny tři je spojil dohromady. Viděl třeba Měsícem osvícenou Annapurnu nad mlhou, patagonské tučňáky, vytvořil několik dílů pro Objektiv na ČT a zprostředkovává radost ze sjíždění divokých řek lidem v různých koutech světa. Má rozjeté další projekty, které zcela jistě budou lákat spoustu podobně laděných cestovatelů. Osobně se na něj můžete těšit i na FotoŠkoda Festu: Tomáš Mähring.
Jak si zařídit fotostudio aneb Jak na světelné zdroje a rozptylky - část druhá
Osvětlení už máme, dokonce už i teoreticky víme, jak docílit toho či onoho typu světla, ale co po praktické stránce? Právě různým druhům rozptylek se budu věnovat v dnešním článku. Bude pro vás nejlepší volbou reflektor, deštník či softbox? Pokud jste na vážkách, odpověď možná najdete v tomto článku. :)
Jak si zařídit fotostudio aneb Jak na světelné zdroje a rozptylky - část první
Měkké a tvrdé, moc silné nebo naopak moc slabé. Světlo je ve fotografii esenciální, a pokud operujete (nejen) s umělými světly - blesky a trvalými světly - je potřeba vědět, jak s ním pracovat tak, abyste dosáhli kýženého efektu. A přesně této problematice se věnuje dnešní článek ze série Jak si zařídit fotostudio. Pokud tedy často dumáte nad tím, jak si správně nastavit blesk, jak ho přiblížit a nasměrovat, aby byl objekt tak akorát nasvětlený, je tento díl přesně pro vás.
Jak si zařídit fotostudio aneb Bez jakého příslušenství neuděláte ani krok - část druhá
Fotostudio už máte skoro kompletní - máte vymalovaný prostor, světla i stativy. Chybí už jenom pár drobností, které si představíme v tomto díle. Jaké pozadí pro vás bude to nejlepší, jakým způsobem ho upevnit a jak změřit sílu záblesku tak, abyste nekonečnými pokusy nezačali nudit modelku a všechno krásně odsýpalo? Začtěte se do dalšího dílu o vybavení fotostudia a odpovědět na tyto otázky pro vás nebude nic těžkého! :)
Jak si zařídit fotostudio aneb Bez jakého příslušenství neuděláte ani krok - část první
Ve světlech už máme jasno. Ale co dál? Víte, na co je vhodné je postavit? Nebo čím vším se dají odpalovat? Na to se podíváme právě v tomto díle seriálu o zařizování fotostudia. Protože pokud chcete mít profesionální ateliér, kde vždy najdete všechno, co potřebujete, je potřeba začít pěkně od píky. Přejeme vám inspirativní čtení!
Jak si zařídit fotostudio - část druhá
V minulém díle jsem mluvil o tom, jaké druhy světel si můžeme pořídit a jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Dnes se posuneme kousek dál, do samotného studia, abychom zjistili, jaký prostor budete potřebovat a která světla pro vás budou ta nejlepší. Takže pokud přemýšlíte nad zařízením vlastního studia, jste tu na správné adrese.
Jak si zařídit fotostudio - část první
Vítám vás u nového seriálu článků na blogu FotoŠkoda. Rozhodli jsme se, že vám s mou pomocí přiblížíme svět studiové fotografie. Sám se fotografii věnuji už léta a obzvláště studiová technika se za poslední léta stala mou specializací. Od realizace velkých zakázek, jako stavba 3D studia, kde jsme sladili 32 fotoaparátů tak, že na jedno stisknutí spouště vznikne 3D model i s texturou, k vlastním výtvarným projektům v domácím atelieru, až zpět po průmyslový produktový ateliér. Nesoustředím se tak jen na jeden žánr, ale rád vám zprostředkuji pohled do celé šíře možností studiové fotografie. Na další díly se můžete těšit každý týden!
Igora Zacharov: Pro mě samotného je těžký uchopit, kdo vlastně ve fotografii jsem
Přednáška Igora Zacharova pro mě bude zlatým hřebem FotoŠkoda Festu. Už jen proto, jak těžké bylo jej sehnat, se na ni půjdu podívat. Bude nepochybně zajímavé se společně s tak vytíženým autorem zastavit a položit si otázku “Jak najít a neztratit sám sebe”. Paradoxně jsme si o tomto i jiných věcech povídali po telefonu, on v letištním vestibulu a já na kamarádově chatě uprostřed největší vichřice za poslední dobu. Tak jsem pro vás odfiltroval hučení větru a letištní hlášení.
Lousy Auber: Jen žiju svůj život a baví mě ho fotit
Facebookový profil s logem na úvodní fototografii, v biu na stránkách rozmazaná fotka, rozhovor jsme dělali na dálku. Na FotoŠkoda Fest si zajdu už jen proto, abych věděl jak Lousy Auber vlastně vypadá. Samozřejmě s nadsázkou - i když jsme se neviděli a mluvil jsem s ním zpoza psacího stolu po telefonu, měl jsem pocit, že sedím se známým na baru. Jestli bude stejně nenuceně srdečný i na své přednášce, jen další důvod si na ni zajít.
Vladimír Kysela: Zkoumám, jestli lze se světlem pracovat stejně jako impresionisté
Když jsem sháněl Vladimíra Kyselu na schůzku kvůli interview, napsal mi, jestli se nechci zúčastnit čtrnáctidenního pochodu po Krkonoších. V tu chvíli jsem nevěděl, jestli si nepíšu s někým jiným. Přečetl jsem si o něm, že je zaměstnáním manažer ve strojírenském průmyslu a pozvánka na trek bylo asi to poslední, co bych jako odpověď čekal. Stejně tak nekonformnost jeho tvorby dává tušit, že se bude jednat o mnohovrstevnatou osobnost, kterou nelze odbýt jednoduchým označením. Tak doufám, že se mi v následujícím textu podařilo pár těch vrstev poodkrýt.
Dominika Gawliczková: Je fajn, když vám po přednášce někdo poděkuje za to, že se k něčemu podobnému odhodlal
Dominiku předchází pověst neohrožené cestovatelky, která na motorce objela půl světa. Díky stránce společnosti Nikon na Facebooku jsem se o ní dověděl už před lety, kdy vyrážela na první cestu. Další cesty na sebe nenechaly dlouho čekat a dnes objíždí i Českou republiku po vyprodaných přednáškách. Na jednu takovouu se můžete těšit i na listopadovém FotoŠkoda Festu a já si ji rozhodně ujít nenechám.
Laura Kovanská: Do RAWu nefotím
Lauru Kovanskou snad ani netřeba představovat. Ne proto, že se její instaxový workshop stal nedílnou součástí FotoŠkoda FESTu, ale hlavně proto, že je to autorka se stylem vytříbeným, příjemně vynikajícím nad klasickou fádní módní fotografií. A ještě o sobě prohlásila, že ji tak trochu svou upřímností inspiruje Miroslav Tichý. Ti z vás, kteří mě znají, už teď ví, že jsme si museli náramně notovat. A taky že jo.
Tomáš Třeštík: Jsem hlavně týmový hráč a komerční fotka je týmová disciplína
S Tomášem Třeštíkem jsme mluvili o jeho práci reklamního fotografa. Není to ale to jediné, čemu se věnuje, a o tom je druhá část rozhovoru. Dozvíte se víc o jeho volné tvorbě, projektu o letenských bezdomovcích nebo o jeho oblíbené technice. A protože za fotografa mluví především jeho snímky, můžete se těšit i na pár obrazových odpovědí :) A abychom nezapomněli - na Tomáše se můžete těšit také na FotoŠkoda FESTu, kde si s vámi bude povídat na besedě.
Tomáš Třeštík: Hned na začátku jsem věděl, že chci dělat fotku, co je vidět, komerci jsem se nebránil
S Tomášem Třeštíkem jsem se nemohl potkat jinde než na Letné. Jeho slavná série balkonových fotek osobností, běžných návštěv jeho ateliéru i série portrétů bezdomovců, která visela v pouliční galerii ArtWall, jsou spjaty s touto pražskou čtvrtí. Sice jsem se připravil na člověka, který pracuje s velkými zakázkami mimo dohled nás hobby fotografů, ale zdaleka jsem nečekal, že dvoučlánkový rozhovor uděláme za půl hodiny. Málem jsem si musel zpomalit záznam na diktafonu, abych ho by schopný přepsat. Tomáš nemá jen spoustu zkušeností ze světa komerční fotografie, ale umí je i skvěle a lidsky podat. Na FotoŠkoda FESTu se máme na co těšit.
Zdeněk Bína: Nezbývá mi, než přijmout roli obyčejnýho mravence jdoucího do nekonečnýho kopce - část druhá
Zdeněk Bína - vynikající obrazový vypravěč, muzikant a člověk, který jde všem příkladem skromností a vstřícností. Druhá část rozhovoru je věnovaná technice a vlastně vůbec není. Každý kousek, s nímž fotí, ho musí chytit za srdce, a neočekává od něj nic míň než kouzelnou fotku s atmosférou. Zda se mu to daří, se můžete přesvědčit v galerii, a některé z jeho fotografií budou poprvé k vidění na listopadovém FotoŠkoda FESTu, tak neváhejte a vyhraďte si místo v kalendáři!
Zdeněk Bína: Nezbývá mi, než přijmout roli obyčejnýho mravence jdoucího do nekonečnýho kopce - část první
O Zdeňku Bínovi toho na jeho fotowebu k přečtení moc není. Není divu, když sám mluví o tom, že kolem sebe nechce uměle budovat žádné jájínkovství. Přímo mi to pro svou přirozenou skromnost neřekl, ale mluví za něj hlavně jeho práce. Jak v hudbě, tak ve fotografii je to vycizelovaná práce, na kterou se hezky kouká a která se skvěle poslouchá. Po dlouhé době jsem taky přišel na autora, u kterého jsem se rozhodl nechat interview vykolejit ze standardní formy a nechat jej na pár všetečných otázek neodpovídat jen slovy, ale i obrazem. Tak doufám, že si čtení užijete stejně, jako mě bavilo povídání.
Kazuto Yamaki: každý nový produkt Sigma musí být něčím unikátní
Na co byste se zeptali majitele firmy, která vyrábí fotografickou techniku? Já byl zpočátku na vážkách, jak se vyhnout fádním tématům. Pan Kazuto Yamaki naštěstí nepřijel z kanceláře v Tokijském mrakodrapu, ale z centrály společnosti, kde je mimo jiné i výrobní linka, oddělení vývoje, a v podstatě vše, co k Sigmě patří. Je to člověk který vyrostl nejen se svou společností, ale vlastně přímo mezi svými zaměstnanci.
Zdeněk Thoma: Na žádném dobrodružství není nic zábavného, dokud neskončí
Zdeněk Thoma pro mě byl vždy pojem v čajovém světě, knížku Příběh čaje, jejímž je spoluautorem, jsem jako náctiletý znal zpaměti. V přípravě na rozhovor jsem se ale setkal s člověkem, který ve svých nácti procestoval půl světa a k čaji se dostal spíše šťastnou náhodou. Tu větší část díla pana Thomy jsem měl teprve rozkrýt. Dnes jsou v oběhu mnohé jeho publikace, událo se velké množství přednášek a ještě více cestopisných výstav. Všechna tato neúnavná snaha o propagaci Orientu byla nedávno korunována Řádem vycházejícího slunce se zlatými a stříbrnými paprsky udělenou japonským císařem.
S Terezou Linhartovou o focení a byznysu - část druhá
Ve druhé části rozhovoru se dozvíte, co je podle Terezy základem dobrého byznysu a spokojenosti klienta, odkud čerpá energii k focení a k životu a kdy je vlastně ta správná chvíle, aby se fotograf začal prezentovat jako profesionál. S otevřeností sobě vlastní vám Tereza otevře dveře do své kuchyně a ukáže tajné recepty, které se jí pro fotografování a podnikání osvědčují.
S Terezou Linhartovou o focení a byznysu - část první
Když jsem rozhovor přepsal a přemýšlel nad tím, jak jej vlastně uvést, rozhodl jsem se, že vlastně žádná složitá slova hledat nebudu. Bylo by to neuctivé už jen proto, jak jasně, na rovinu a s jakou samozřejmostí o své práci Tereza mluví. Přitom je na současné fotografické scéně naprostým unikátem, a ačkoli začínající, dá se říci, že ve svém ranku nebývale úspěšnou fotografkou.
Eugen Kukla: Sláma mi kouká z crocsů a nestydím se za to
Už samotná příprava na rozhovor bývá občas plná překvapení, zpravidla se nejen dozvíte, s kým máte tu čest, ale zároveň lze zjistit, jaký má ta která osobnost dosah, jakou formou pracuje, jakou niku ve fotografickém světě obývá. Bývá spíše zvykem, že naleznete propracované stránky se změtí referencí, životopisy, promo články. U Eugena Kukly mě překvapila jednoduchost jeho webové persóny. V podstatě pouze facebookový profil a několik málo záznamů z rozhovorů a odkazů na ocenění Czech Press Photo...
Focení v české přírodě s Janem Řeháčkem
Honza Řeháček je jedním z fenoménů internetové éry fotografie. Člověk, který svou popularitu dokázal vydobýt na Instagramu, začínal jako každý z nás s nadšením a foťákem v ruce. V jeho případě na výletech (později) v doprovodu československého vlčáka, který se stal hvězdou jeho snímků. O svůj pohled na soudobou fotku se s námi podělí na FotoŠkoda Festu a také na praktických workshopech. Pro případ, že byste chtěli do tajů jeho úspěchu nahlédnout v malém předstihu, jsme si pro vás připravili krátký rozhovor.
S Martinem Faltejskem nejen o autoportrétu
Martin je po všech stránkách zajímavý člověk. V souladu se současnou scénou jsem čekal člověka, který má systematický přístup k nejpodrobnějším detailům svého projevu. Jakkoli čerstvý totiž je, má úctyhodný seznam klientů, ocenění, ale především skutečně působivé portfolio, založené netradičně na autoportrétu. Tím větší bylo moje překvapení, když jsem se potkal se skromným, spíše ostýchavým člověkem, který mluví hlavně o pocitech, svém vlastním světě a pracuje především se svou spontaneitou, která je pro jeho dílo stěžejní.
Povídání s Václavem Šilhou o cestách a focení 2. část
S Václavem Šilhou jsem si v první části rozhovoru povídal nejdříve o fotografování přírody a jeho fotografických začátcích. Jeho tvorba se ale rozhodně neomezuje jen na cestovatelskou fotografii přírody. Jako člověk s hlubokým respektem ke světu, ve kterém žijeme, se Václav zabývá i enviromentálním dokumentem mizejících kmenů a kultur, což jsem s ním samozřejmě musel probrat. A v neposlední řadě to, čím vlastně fotografuje a jak své snímky zpracovává.
