Daniel Šperl: Všednosti

Prchavé momenty běžného života

Daniel Šperl celé měsíce zvětšoval klasickou cestou stovky fotografií, jež by vrchovatě zaplnily Galerii Rudolfinum nebo Dům U kamenného zvonu. Ale Leica Gallery Prague má poněkud menší rozměry. Dle slov kurátora Vladimíra Birguse nakonec vše dobře dopadlo a výsledkem je výstava, kterou přes veškerou tematickou různorodost spojuje vyhraněný rukopis a autorova schopnost objevovat nevšední, poetické a mnohdy až přízračné okamžiky každodennosti.

Šperl na výstavě rozvíjí tradici humanistické fotografie, kterou dobře poznal zejména v intenzivních kontaktech s Jindřichem Štreitem během studia na FAMU. Jeho pohled na všední život obyčejných lidí v různých částech České republiky je většinou laskavý a chápající. V centru Šperlova zájmu stojí obecné lidské hodnoty, projevy radosti i smutku, láska, přátelství, osamělost, stáří, snaha o zachovávání tradic, víra, vztahy rodičů a dětí i vztahy "normálních" lidí k různým společenským minoritám lidí nějakým způsobem vydělených z důvodů svých tělesných či mentálních handicapů či bezdomovectví. Autor v těchto fotografiích projevuje velkou empatii, schopnost získat důvěru lidí před objektivem a fotografovat je z pozice téměř nevnímaného pozorovatele.

V mnoha prchavých momentech z běžného života objevuje jemné nadčasové metafory a symboly, jejichž interpretaci nechává na myšlenkové spolupráci diváků. Nachází je v široké škále prostředí od hospod přes rodinné oslavy, dětské hry, folklórní slavnosti až po kostely.

Všednosti v Leica Gallery Prague

Humor skrytý ve fotografiích

Ne všechny snímky z této výstavy zachycují lidi. Vidíme zde také výmluvné záběry různých interiérů, které vypovídají mnoho o lidech i bez jejich přítomnosti. Velmi častým motivem jsou zvířata a vztah lidí ke zvířatům. Právě v řadě nevšedních a překvapivých záběrů zvířat se nejvíce projevuje i Šperlův smysl pro humor.

Většina fotografií ze souboru Všednosti, instalovaném na začátku výstavy, vznikla na vesnicích nebo v malých městech, protože tam se mezilidské vztahy i tradiční hodnoty uchovaly v krystaličtější podobě než v kosmopolitních velkoměstech. Ale i když záběry z rozsáhlého souboru Homo Pragensis vznikly ve velmi odlišném prostředí, s fotografiemi z první části výstavy je spojuje snaha ukázat mnohdy až přízračné a někdy až surrealisticky vyznívající momenty kolem nás, které pro jejich prchavost často přehlížíme.

Vladimír Birgus, kurátor výstavy

Foto: Daniel Šperl

Daniel Šperl

Daniel Šperl se narodil 12. dubna 1966 v Táboře. Od roku 1982 byl členem fotografické tvůrčí skupiny Ekran v Táboře, se kterou pravidelně vystavoval. V letech 1986 až 1990 vystudoval fotografii na Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. V roce 1999 ukončil magisterské studium na katedře fotografie pražské FAMU. Doktorské studium absolvoval a ukončil na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě v roce 2019 a získal titul Ph.D. Věnuje se převážně černobílé dokumentární fotografii. Je věrný klasickým postupům negativ – pozitiv.

Připravil přes sedmdesát autorských výstav a účastnil se na více jak šedesáti společných výstavách. Samostatně vydal několik autorských fotografických knih, například: …Bez hranic, Všední slavnosti, Japonsko, Homo Pragensis, Amerika. Věnuje se i kurátorské činnosti, dlouhodobě zpracovává archivy negativů málo známých českých fotografů jako třeba fotografie Miloslava Kubeše či Roberta Riedla. Pracuje jako televizní a filmový kameraman. Žije v Praze.

Foto: Daniel Šperl