Domov můj - Svědectví portrétu
Lidice a Ležáky. Jen v málokterém člověku tato slova nezanechají pachuť zvůle, jíž se na českém civilním obyvatelstvu dopustili nacisté. Přesto jsou ale tyto obce místem odpuštění a naděje, jak ve svém unikátním dokumentu zobrazujícím dosud žijící pamětníky ukazuje fotograf Martin Homola. Výstavu Domov můj - Svědectví portrétu můžete v Lidické galerii Památníku Lidice zhlédnout až do 30. dubna příštího roku.
Lidice a Ležáky po letech
Vyhlazení obce Lidice po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se v celém světě stalo symbolem nacistické zvůle a hrůzovlády, mnoho dívek dostalo i jméno Lidice. Po válce se obec stala manifestem socialistické propagandy. Ačkoliv podobný osud čekal i obec Ležáky, jejich smutný odkaz byl v době socialismu kvůli napojení odboje v obci na exilovou vládu v Londýně marginalizován.
Nacistické činy přežil jen zlomek obyvatel a právě tváře přeživších, kteří jsou doposud mezi námi, přináší projekt Domov můj. Jeho cílem je doplnit knihy, články a reportáže o vizuální dokument. Fotografie lidických a ležáckých přeživších pořízené Martinem Homolou otevírají řadu otázek spojených s vnímáním ztráty rodiny a domova. Právě v místech, kde po původních obcích nezbylo vůbec nic, získává hledání ztracených hodnot zcela jinou dimenzi, kterou slova nemohou vystihnout. 75 let po události se jedná o výjimečnou a patrně poslední příležitost zprostředkovat novou perspektivu na důsledky tohoto zločinu prostřednictvím žijících pamětníků.
Na počátku roku 2018 k projektu vyjde stejnojmenná kniha, do níž napsala texty Naděžda Rezková-Přibylová.
O autorovi
„...Když jsem byl Památníkem Lidice vyzván ke spolupráci, dlouho jsem nabídku zvažoval, nakonec ji přijal a po nějaké době pocítil ve vnímání tohoto místa přelom. Setkávání s přeživšími ve mně vyvolalo snahu i potřebu jejich sílu a pozitivitu zprostředkovat ostatním. Rozhodl jsem se jejich životní příběhy vyprávět prostřednictvím své profese fotografa. Lidice pro mne již dávno nejsou jen stigmatem bolesti, ale místem naděje a odpuštění. Pozitivní životní síla těch statečných lidí, které jsem měl čest zachytit objektivem fotoaparátu, mne úžasně obohatila – a přál bych si, aby obohatila i vás.“
Martin Homola působil od roku 1990 jako fotograf Lidových novin a hudebního měsíčníku Rock & Pop, později jako fotoreportér České tiskové agentury a šéf fotooddělení časopisu Kinorevue. Od roku 1997 je na volné noze jako reklamní fotograf spolupracující s agenturami v oblasti reklamy, módy, portrétu, architektury.
Je držitelem 3. ceny Czech Press Photo z roku 1995 v kategorii Každodenní život.
Je členem poroty Mezinárodní dětské výtvarné výstavy v Lidicích.
Fotografie v rámci spolupráce zpracovalo DTP studio Centra FotoŠkoda.

TAMRON 20-40 mm f/2,8 Di III VXD pro Nikon Z
optická soustava s 12 členy v 11 skupinách, včetně 4 LD a 3 asférických členů, antireflexní vrstvy BBAR-G2 pro omezení odlesků a závoje v protisvětle, zaostření od 0,17 m a maximální poměr zobrazení 1:3,8 při ohnisku 20 mm
FOMEI A4/35 Watercolor 240
umělecký inkjet FineArt papír / 100 % α-celulóza, formát A4 (297 × 210 mm) / počet listů: 35, gramáž 240 g/m² a povrch hluboce matný
KEKS Viso28 hledáček 28 mm, stříbrný chrom
externí optický hledáček, ohnisková vzdálenost 28 mm, pro analogové a digitální fotoaparáty s hot-shoe paticí